Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Pár slov úvodem:

 

Obrazek

Jak jsme k labradorům přišli…

Někdy koncem roku 1993 jsme si začali pohrávat s myšlenkou pořídit si nějakého pejska. Jelikož jsme neměli jasnou představu jaké plemeno zvolit, navštívili jsme pár výstav. Na jedné z nich mě na první pohled upoutal krásný, mohutný žlutý pes. Po zjištění, že se jedná o labradorského retrievera, jsem začala o těchto psech shánět nějaké informace. Když jsem se dočetla o jejich skvělé povaze a výborných pracovních vlastnostech, bylo rozhodnuto. Přesvědčit manžela, mimochodem myslivce, že právě labrador je přesně to pravé, co musíme mít, už nedalo tolik práce. Tak do naší rodiny v létě r. 1994 přišla první labradoří slečna Ailyn od Labutinky. Díky ní jsme kouzlu těchto báječných psů úplně propadli a od té doby jsou nepostradatelnou součástí našeho života.

Jak to u nás chodí...

Žijeme v řadovém rodinném domku s menší zahrádkou,která zároveň slouží jako výběh pro naše fenky,takže jsme ji přizpůsobili tak,aby vyhovovala všem.

Fenečky mají v přízemí domu svoji místnost s volným přístupem ven.Je to klidné místo k odpočinku jak v parném létě, kdy je tam příjemný chládek, tak v zimě,kdy tam mají sucho a teplo.

Veškerý volný čas však nejraději trávíme spolu v okolních rozlehlých lesích,které jsou vyhlášenou houbařskou a borůvkářskou oblastí. Rovněž hrad Bezděz a nedaleké Máchovo jezero poskytují mnoho možností, jak se zabavit s našimi miláčky.